Listopad 2011

Nemožné, grafologie -temperament

13. listopadu 2011 v 19:30 | Leona
Poslední dobou mě strašně fascinuje grafologie. Člověk prostě píše, tak jakej je a jak se momentálně cítí. Skoro všechno se dá z písma vyčíst. Když grafolog dostane papír s nějakým rukopisem, tak je to jako by se viděl s nějakým člověkem poprvé, ale když grafolog už odevzdává svou práci a rukopis má "přečtený" do nejmenších detajlů, tak je to jako kdyby toho dotyčného člověka znal skoro celý život. Tomu se chci prostě v dospělosti věnovat. Grafologie a psychologie dvě fascinující vědy.

A jak se pozná temperament podle písma??
Sangvinik má písmo; rychlé, pravoběžné, široké, plošné, větší délky v mezerách, členité, proměnlivé, rytmické.
Cholerik má písmo; rychlé až chvatné, velké, hranaté, nepravidelné, nerytmické.
Flegmatik má písmo; pomalé, pravidelné, malé mezery, kolmé, zjednodušené, mírně větší tlak.
Melancholik má písmo; malé, levoběžné, slabší tlak, adynamický tah, třeslavé a lomené.

Já jsem flegmatik.

Učíte se Ruštinu, anglištinu, francouštinu, němčinu...atd

9. listopadu 2011 v 19:12 | Leona
Ať se učíte kterýkoliv z výše uveděných předmětů, našla jsem pro vás skvělý testy, v kterých zjistíte jak na tom jste!
http://pomaturitni.jipka.cz/test-rustina -> tady máte speciálně ruštinu, ale můžete si vybrat z různých jazyků...Já jsem v ruštině došla pouze na A2-II . Nic moc, ale taky že se to učím pouze 2 roky a něco málo. Jak jste dopadli vy? A jakej jazyk jste si dali?... Jo a ájinu jsem dala na A0-I a měla sem asi jenom 5 dobře:D..já sem na to fakt blbá.. ale češtinu mám C1 a to je nejvíc..ale to dá každej Čech ne?:D a ani moraváci nebudou mět problém..když sem to zvládla já

5 nej děsivých míst

2. listopadu 2011 v 14:00 | Leona

1.CHATA

Uprostřed lesa, někde daleko od civilizace. Ok tak jenom takovej kilometr z jedné a kilometr z druhé strany. Dřevěná chaloupka, do které se už mnohokrát někdo dostal. Ne dovnitř, jenom dolů do kuchyňky. Prostě rozbil "papírový" dveře, asi tam přespal a potom ten bordel z těch dveří ještě "uklidil" do kyblíku. Spaní tam ale není zas tak děsivý... Horší je když jsme někde pozdě ve městě a potom musíme vylízt na kopec na chatu. -lesem! Ve dne to v klidu projdu aj sama, ale v noci..ehm prostě všuda tma. To je fakt deprimující. A když už sme konečně u chaty tak má člověk potom ještě strach vlízt dovnitř aby tam nenarazil na nějakýho nevítanýho "nocležníka". Když tam ani nemáme eletriku. Jenom si to představte- přežijete tu stezku odvahy lesem a potom uvidíte plot dole a tak jdete dál.. svítíte si mobilem a uvidíte tam nějakýho člověka... no a áááááááááá :D to se mi teda ještě nikdy nestalo. Naštěstí

2.ŠVÉDSKÝ ŠANCE

Nahoře na kopci, nad vesnicí ve které jsem ještě donedávna bydlela je les. A pod tým lesem je bunkr, ve kterým jsem byla když sem byla malá s tatou. Bylo to fakt úžasný.. strašidelný, ale když sem tam byla s taťkou tak sem se vůbec nebála. Už tam bylo hodně uliče zasypaných, ale rozhodli jsme se, že jednou půjdeme tema uličkama a dojdem až někam do Moštěnice. Bohužel to už se nikdy neuskutečnilo a nikdy neuskuteční.. chtěla bych se tam jít podívat ještě jednou a prožít znova to vzrušení ze strachu. Ale sama teda v žádným případě a nikoho už s tím ani otravovat nechcu. Mám z toho lesa prostě respekt

3.HŘBITOVY

Já se hřbitovů nebojím, ale v noci bych tam asi nelezla.. Fascinují mě ty starý zašlý hroby, který se rozpadají. Líbí se mi malý hřbitůvky ve vesnicích a velký hrobky. Líbí se mi, protože s nich jde strach. Nic na tom strašidelného není, ale je to prostě...jak jen to nazvat. Prostě zajímavý.

4.VELKÝ ZAHRADY VE TMĚ

Zjistila jsem, že se asi nejvíc bojím tmy.. ale když za tmy je všechno tak strašidelný a obyčejný věci se mění v tmavý příšery a různý nestvůry. Když sem byla malá, měli jsme statek a večer když už byla tma, tak jsem se vždycky strašně bála chodit přes zahradu dom. Všude stromy, sečky, šopy, seno... úplně normální věci, ale ve tmě je to děsivý. Vždycky jsem utíkala a řvala áááááááááá.. jako kdybych chtěla ty "příšery" zastrašit. :D Neříkám že bych to teď už neudělala...jasně že bych řvala jako o život. Teď o víkendu jsme byly se ségrou u babičky. A nikdo večer nechtěl jít vyvenčit psa na zahradu. Nakonec se musela obětovat babča. (Vyvenčit psa na zahradu je asi blbost, ale nechtěli jsme tam Bessu pouštět, protože potom bys me ju nechytli a navíc tam byla ještě jeden pes takže by to bylo pěkný HALÓ).
Když du večer po městě.. tak jsou všude lidi, takže žádnej strach nemám, ale když du po třeba i SVÉ vlastní zahradě tak prostě už řvu ááááá :D

5.CESTA Z HANČLOVA DO PŘEROVA

Hej, tak to už snad nikdy nechci prožít! Jsem jednou se sestrou jela od babči a zajily jsme až do Henčlova. Autobus jel až pozdě tak jsme se vydali pěšky.. Cesta byla furt rovná a zdálo se, že to není ani tak daleko a tak jsme prostě šli. Šli jsme kousek cyklosteskou kde na jedné straně bylo velký pole a druhé nějaká docela rušná silnice. Kdyby zastavil nějakej úchyl tak jsme v prdeli. To byla ale pouze 1 část naší cesty. Ta 2 byla přes chemičky, nebo co to bylo.. prostě hodně takových těch přístrojů a komínů, které vypouštěli velký dýmy.. a každou chvilku tam něco syčelo a hvízdalo a bzučelo.. Sem tam projel nějakej cyklista jinak vůbec nikdo. (myslím na cestě, v těch bzučivých budovách určitě byli nějací lidi) No a tady začal tak pěknej slejvák..ale to nám bylo úplně jedno. Už jsme chtěli být doma a mít tu strašnou cestu za sebou! Třetí část byla přes ulici romů a ještě jsme měli projít takovej jakoby podchod. Tama jsme teda fakt zdrhaly o sto šest..! Naštěstí potom už jsme byli ve městě a to už byla normálka. Od té doby už si dávám pozor kdy vystupuju

Básničky mojí sestřičky

1. listopadu 2011 v 20:42 | Leona
Upozorňuju, že jí tenkrát bylo tak 5.. a někdy je to fakt prdel:D
Jablíčko
Spadlo jablíčko,
milá Ančičko.
svítí hvězdička,
má velké očička.

Cumel (:DD..fakt šílený toto)
Cumel,cumel cumlatý,
cecek má až po paty
když ho strčíš do pusy
cumláš ho a nebrečiš.


Hádali se tři kozy
Hádali se tři kózy,
která bude vózit
malé kůzlátka

Koťata
Máme čtyři koťata
protože jsou strakatá


Můj "BŮK"

1. listopadu 2011 v 20:33 | Leona
Myslím tím book.. jako knihu. Nebo spíše takovej ten sešit s tvrdýma deskama. Ale fakt nádhernej, docela tlustej a s takovou hezkou čííčou:D.. No jenomže jsem jaksi nedomyslela, co si do toho budu psát. Na první stránce budu mít Kakashiho :******** ,ale to je tam jenom tak na okrasu:D. Fakt vůbec nevím. Povídky, bych tam psát možná mohla, ale já neumím vyjádřit to co mám v hlavě. Jinými slovy v hlavě mám příběh ,ale neumím ho sepsat. Básničky vylučuju hned. Nemám totiž básnick střevo... ,když jsem byla malá tak jsem skládala něco jako-
Noc a den vánoční sen,
do školy děti utíkají
Mikuláš, čerti a anděl tam na ně čekají,
bonbóny dětem dají
a zase se těšit smějí
doma na ně zase čeká
čert,Mikuláš s andělem
děti Mikulášovi báseň zpívají
další dárky dostávají
A když je už večer
maminka dětem říká dobrou
a děti jsou už hou do postýlky
zdají se jim sny o andílkovi.
Jako řekněte sami, že je to příšerný.. ok.. byla jsem malá, ale teď bych nevymyslela nic lepšího. Komixy, heeej tak to je lepší nápad už.. ikdyž neumím vymyslet něco co bych mohla nakreslit:D Deník .. těch mám taky už čtyryprdele.. a milý deníčku a tamto a hento. Zápisky- to asi vyhrajou. Prostě to budu tahat všude sebou a co mě napadne, nebo co bude momentálně nejvíc vtipný, to tam napíšu.. o všem o všech.. Děkuju že jsem se mohla vykecat a přitom popřemýšlet:)
Ä jakej je váš názor? Navrhujete ještě něco lepšího? Máte takový nějaký notes se zápiskama? Vedete si deník? Píšete radši povídky, nebo zkládáte básničky?....prostě se nějak rozkecejte!:)